O hajném Ondřeji

Hajný Ondřej usnul v lese, (Am, Em, Am, Em)
teď strachy nepohne se. (Am, H7, C, G)
Probudil se pod lavicí na nějakém plese. (F, G, C, G, F, E, Am)

Nedal by za to nic,
že je to bál čarodějnic.
Tančí, připijí a zpívaj z plných plic.

Sudičky ti nepřejí,
milý hajný Ondřeji,
když tě najdou tyhle baby, nemáš naději.

Kráká, (C, G)
na větvi stará vrána (Am)
kráká, (C, G)
že ti zvoní hrana… hrana… (Am, Em)

Hranatý (C, Hm, Am)
voči máš, když tancujou na stole (C, Dm, G, Em)
prsatý (C, Hm, Am)
čarodějky tance hambatý. (C, Dm, G, Em)
Hranatý (C, Hm, Am)
voči máš, zaklejou tě na sto let (C, Dm, G, Em)
ve hrbatý (C, Hm, Am)
stvoření, budeš strašit za blaty – za blaty. (C, Dm, G, Em, F, Em, Am)

Měj se na pozoru,
tady šňupou mandragoru,
a když kýchneš, tušíš malér na obzoru.

A podlehneš panice,
když jedna čarodějnice
zvolá: „ Vylez, hochu, zpod té lavice…“

„Neměl jsi sem lézt,
stihne tě tu trest:
oženíš se s jednou z nás ještě dnes!“

Kráká,
na větvi stará vrána
kráká,
že ti zvoní hrana… hrana…

Hranatý
voči máš, když tancujou na stole
prsatý
čarodějky tance hambatý.
Hranatý
voči máš: „Co je tohle za spolek?“
Ženatý
s čarodějkou budeš zrovna ty – zrovna ty.

Pak přivezli na káře
opilého faráře.
Teď padneš do chomoutu zrzavé Báře.

Když ti zavázali oči,
Bára po tobě skočí
a ty s ní slepě do manželství vkročíš.

A prý můžeš být ještě rád
je jí jen stopadesát
jak je mladá cha cha cha prý je na ní znát

Po noci plné hrátek,
sundá ti z očí šátek.
Hledíš na svou Báru a v hlavě máš zmatek

Jó… brzká
májová rána jsou a tvá choť
je hezká,
modrooká, něžně pihovatá zrzka.
Jó… brzká
májová rána jsou. „ Tak už pojď,
vždyť dneska
les vypadá jako malovaná freska…

a ty nejsi první, kdo nad svým štěstím zezačátku prská.