Zbyněk Zeman

je pražský básník a písničkář, který svou tvorbu staví na zajímavých textech a pestrožánrové hudbě.
V jeho tvorbě jej nejvíce ovlivnila příhoda, která se odehrála cca roku 1985. Tehdy jako malý kluk společně se svým bratrancem Vladimírem nalezl v příkopu u silnice zahozený magnetofon. V něm byla vložena audiokazeta s koncertem Jaromíra Nohavici. Žánrově a především textově něco zcela odlišného, než bylo tehdy možné slyšet v rádiu. Texty písní „Pánové nahoře“, „Mávátka“, „Blues o malých bytech“, „Svatava“ či „Ten, kdo přede mnou s ní žil“ a další na něj hodně zapůsobily svou protestní náladou i vyprávěnými příběhy. Dalšími osobnostmi, kterými se nechal výrazně inspirovat  během dalších let, byly Luděk Nekuda, Karel Plíhal, Michal Horáček, Karel Kryl a Jan Sahara Hedl. Hudebně jej též ovlivnily kapely Scorpions, XIII. století či Fleret.

Texty začal psát dříve, než vzal do ruky kytaru. K té ho přivedl jeho bratr Pavel, který jej učil první akordy. Později Zbyněk hrával na koncertech na akustickou kytaru, než se vrátil zpět k elektrické, na kterou začínal. Jeho nynější koncerty jsou zpestřeny navíc právě o kytarové efekty směrem do rocku.

Zbyněk rovněž píše prózu, kterou plánuje publikovat v nejbližší době.
O svou další tvorbu – malby, kresby či fotografie – se ne úplně rád dělí s veřejností, přesto zde na webu nějaké ukázky najdete.